Bennett má jen šesti poslanců.
Lidé s jeho politickou silou se většinou premiéry nestávají. Strana Jamina, které je předsedou Naftali Bennett, získala v březnových volbách do 120-členného Knessetu pouze sedmi poslanců, o jednoho z nich už přišla.
Lidé s jeho politickou rétorikou navíc nezískávají ani podporu stran izraelských Arabů. Hlavním znakem Bennettova politiky je totiž odmítání ústupků vůči Palestincům a odmítání myšlenky nezávislé Palestiny.
A přece by se Bennett, bývalý člen speciálních jednotek, podnikatel v technologickém byznysu a krajní pravičák, měl stát stát izraelským premiérem.
Pro opozici se totiž stalo prioritou ukončení 12-leté nepřetržité vlády Benjamina Netanjahua, a tak se navenek nesourodé strany spojují.
bolestivé kompromisy
Netanjahua Likud sice získal po březnových volbách třicet poslanců, ale od začátku bylo jasné, že parlamentní většinu nebude mít ani po čtvrtých volbách za dva roky. Jako politik, trestně stíhán za korupci, totiž izraelskou politiku příliš rozděluje.
Prezident Re’uven Rivlin tak sestavením vlády pověřil centristy Jaira Lapide, jehož strana Budoucnost existuje skončila na druhém místě. Lapide zároveň spojil celou opozici.
Posledním kouskem do skládanky byl už jen Bennett a ten by se tak na dva roky měl stát premiérem, následně by ho měl na stejné období nahradit Lapide. S tímto plánem přišel ve středu za prezidentem Lapide, zastavit ho může už jen neúspěch při vyslovování důvěry nové vlády.
„Zaměříme se na to, co víme dosáhnout, místo toho, abychom se celé dny hádali o nemožných věcech.“
Bennet povede vládu složenou z levičáků, centristy, krajní pravice, ale i ze strany orientující se na rusky mluvících židovských přistěhovalců. Arabové by do vlády vstoupit neměli, ale měly by dodat hlasy nutné pro získání podpory.
Budoucí koalici tak nespojuje prakticky žádná společná myšlenka, kromě odporu vůči Netanjahua.
„Všichni budeme muset udělat bolestivé kompromisy,“ řekl v neděli, když oznámil souhlas se vstupem do vlády. Ta chce sporné otázky potlačit a zabývat se zejména řešení hospodářské krize po pandemii covid-19.
